Dan Přibáň je novinář, cestovatel a dokumentarista, kterého si české publikum spojuje především s výpravami ve žlutých Trabantech, Žlutým cirkusem a cestovatelskými filmy. V podcastu VÍTĚZOVÉ NEBREČÍ s Petrem Svěceným otevřeně mluví o cestách po Hedvábné stezce, Africe i Mongolsku, o nových plovoucích vozech LuAZ a o tom, co se děje ve chvíli, kdy několik let připravujete expedici a pak zjistíte, že auta ani výsledný film nemáte zdaleka pod kontrolou.
Začátek Přibáňových trabantových expedic přitom nebyl výsledkem velkého cestovatelského plánu. Chtěl jet přes Afriku Land Roverem, jenže na něj nebyly peníze. Měl ale Trabanta. „No tak pojedem Trabantem, ne?“ vzpomíná v rozhovoru. Reakce okolí, že něco takového nejde, ho spíš vyprovokovala. První cesta po Hedvábné stezce a následná Afrika ukázaly, že cesta malým autem nejen funguje, ale přináší přesně ty situace, na kterých stojí dobrý příběh. Zrodil se tak styl cestování, který se později spojil se Žlutým cirkusem.
Dan Přibáň zároveň ukazuje zákulisí, které ve výsledném dokumentu není vždy vidět. Jeho filmy nemají klasický scénář a tým nemá doprovodný štáb, který by problémy řešil za něj. K cestám proto patří poruchy, improvizované opravy, zdravotní komplikace i ponorka mezi lidmi, kteří spolu tráví měsíce. Poslední projekt s plovoucími LuAZy navíc komplikoval covid, náročná příprava vozů i válka na Ukrajině. Když se výprava blížila k Mongolsku a problémy se vršily, Přibáň přiznává, že byl psychicky „fakt hodně blbě“ a nevěděl, jestli auta vydrží ani zda mají dost materiálu pro film.
Právě Mongolsko se nakonec stalo jednou z nejsilnějších částí cesty. Přibáň popisuje jeho obrovskou prázdnotu, minimum lidí a pocit skutečné divočiny, který se dnes hledá stále obtížněji. V rozhovoru s Petrem Svěceným se dostává také k financování expedic přes přednášky, crowdfunding a sponzory, k tomu, jak se vybírá tým na několik měsíců, i k legendám českého cestování Miroslavu Zikmundovi a Jiřímu Hanzelkovi. Fascinuje ho na nich především lidskost, chyby a improvizace – tedy přesně to, co podle něj dává cestovatelskému příběhu život.
A právě tady se příběh Dana Přibáně nejvíc potkává s myšlenkou podcastu VÍTĚZOVÉ NEBREČÍ. Na cestě proti vám nestojí soupeř, ale vlastní pohodlnost, únava a chuť vzdát to ve chvíli, kdy se všechno komplikuje. Přibáň říká, že „dobrodružství je tam, kde je naděje na neúspěch“. Trabanty, LuAZy, Mongolsko nebo filmy bez scénáře jsou pak jen různé podoby stejného principu: když je výsledek předem jistý, přestává to být dobrodružství.
V tomto dílu uslyšíte:
Proč právě Trabant:
Dan Přibáň vzpomíná, jak z nedostatku peněz na Land Rover vznikl nápad vyrazit do světa autem, kterému téměř nikdo nevěřil.
Žlutý cirkus a cesty bez scénáře:
Jak se z prvních výprav stal dlouhodobý projekt a proč Přibáň nechce dopředu vědět, co přesně se během natáčení stane.
Ponorka, poruchy a život týmu:
Několik lidí spolu tráví celé měsíce a vedle technických problémů musí zvládat únavu, stereotyp i vzájemné tření.
LuAZy a těžká cesta do Mongolska:
Covid, válka na Ukrajině, náročná příprava aut a chvíle, kdy Přibáň pochyboval, zda technika i vznikající film cestu vůbec ustojí.
Zikmund, Hanzelka a skutečné dobrodružství:
Proč Přibáně na českých cestovatelských legendách baví jejich chyby a improvizace a proč podle něj k dobrodružství patří možnost neúspěchu.
Sledujte celý rozhovor s Danem Přibáněm v podcastu VÍTĚZOVÉ NEBREČÍ a poznejte příběh cestovatele a dokumentaristy, který vyrazil Trabantem po Hedvábné stezce a do Afriky, vybudoval Žlutý cirkus a dnes pokračuje s plovoucími LuAZy – i když za každou cestou čekají poruchy, roky příprav a chvíle, kdy vůbec není jisté, zda se plán podaří.